Exegese Podobenství o boháči a Lazarovi I.

28. srpna 2013 v 17:11 | Grizly |  Exegeze a práce se slovníkem


1 Text Podobenství o boháčovi a lazarovi

(ČEP s důrazy) Byl jeden bohatý[1] člověk, nádherně a vybraně se strojil (do purpuru a kmentu)[2] a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil nasytit se aspoň drobty, které spadly[3] se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. I umřel ten chudák a andělé ho přenesli do klína Abrahamova[4]; zemřel i ten boháč a byl pohřben.
A když v pekle4 pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: 'Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.'
Abraham řekl: 'Dítě[5], vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš. A nad to vše je mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže odtud k vám ani překročit od vás k nám.' Řekl: 'Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu, neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.' Ale Abraham mu odpověděl: 'Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!' On řekl: 'Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých[6], budou činit pokání.' Řekl mu: 'Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'"

2 Kontext

2.1 historický

Předpokládejme, že celek Lukášova evangelia napsal jako historickou verzi pro řecké posluchače společník apoštola Pavla, historik svého druhu, který pocházel ze Syrské Antiochie, lékař Lukáš v 70.-80. letech 1. století n.l buď z Říma, Cesareje nebo jiného místa. Je psán vzdělaným řeckým čtenářům, to můžeme usoudit z dedikace Theofilovi, podle tehdejších zvyklostí a z voleného vytříbeného jazykového a literárního stylu.
Jelikož naše podobenství nemá paralelu v kanonických evangeliích, podívejme se na některé historické paralely mimo biblický text, které předcházely tomu biblickému. Podle Mrázka6 a také kvalitních biblických komentářů (Word Biblical Commantary)7 se jedná o 3 paralely, egyptskou, židovskou a řeckou.
Egyptská paralela ze 4. stol. př.Kr. počítá s příbehem o otci a synovi, kteří jsou společně svědkové dvou pohřbů, bohatého a chudého člověka. Syn, aby přesvědčil svého otce, bere jej na exkurzi do podsvětí a v podsvětí vidí reverzi událostí na tomto světě, chudák, který je spravedlivý, je odměněn, zatímco boháč, který je potrestán za své špatné činy, je petlicí ve dveřích a prožívá trápení ve formě píchání do oka. Je zajímavé sledovat některé paralelní prvky v biblickém vyprávění, jednak je to odměna a trest u Lazara a boháče, pak je to pohřeb (u biblického příběhu má pohřeb jen boháč) a take samotné postavy.
Druhou paralelou je židovská verze příběhu. Jde o příběh o boháči a zbožném, leč chudém rabínovi. Boháč udělá jeden dobrý skutek, a tak se mu dostane bohatého pohřbu, rabín si jednou špatně navlékne modlitební řemínky a za to má chudý pohřeb. Podobenství pokračuje v očekávaných konturách coby inspirace příběhu od Tantala, boháče trýzní žízeň a když se chce napít, voda mu vždy uhne a chudý rabín si užívá v ráji (že by klíně Abrahamově?) na břehu vod živých.
Třetí paralelou je verze od Lukiana ze Samosaty, stoicko-kynického filosofa o chudém ševci a boháči Eukratovi nebo tyranovi Megapenthovi. Chudák umírá uprostřed práce, tyran je otráven uprostřed hostiny. Oba jsou pak převezeni převozníkem do podsvětí, chudák skončí u řeky zapomnění Léthé a zatímco tyran je nucen neustále vzpomínat.
V čem se podobenství odlišují od toho biblického je Lukášův zájem o lidský postoj k použití/zneužití majetku.
Je sice zajímavé sledovat, jak tyto historické paralely tvoří pozadí pro biblické podobenství, jak mohli posluchači Ježíšových podobenství porovnávat tyto verze mezi sebou a jak je mohl Ježíš překvapit originální verzí, ale nepomůže nám to příliš v určení hermeneutického klíče evangelijního podobenství, proto se podívejme na historický kontext z hlediska biblického vyprávění, když budeme předpokládat, že události jak jsou popsány v Lukášově historickém narativu odpovídají situaci, kdy byl příběh povězen.
Pokud uvažujeme v kontextu vyprávění, Ježíš mluví nejprve v 16. kapitole s učedníky a vypráví jim podobenství o nespravedlivém správci. Končí své vyprávění poučením a pak vyvažuje své kontroverzní podobenství statí o majetku. Kdo není věrný v malé, jak bude věrný i ve velkém? Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům, Bohu i majetku. To už ale zaslechnou farizeové, kteří měli rádi peníze (verš 14). Pak pokračuje dvěma pasážemi, které nezapadají do kontextu použití/zneužití peněz, výroky o zákonu a pasáž o rozluce, kde kritizuje farizeje za jejich pokrytectví, kdo si vezme jinou manželku, cizoloží (verš 18). Pak pokračuje a plynule navazuje na verš 15 podobenství o boháči a Lazarovi. Vyprávění podobenství, které říká farizejům, končí logicky veršem 31 - neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých. Na to navazuje plynule řeč k učedníkům v kapitole 17,1-3 o svodech. Je otázka, jakou funkci má 16,16-18.

2.2 knihy

Z kontextu předchozí kapitoly 15 vidíme nastolení tématu peněz (podobenství o ztracené minci a synu, který promarní všechen majetek, ale už v kapitole 14 vidíme náznaky, ve verších 28-33 vidíme Ježíše vyprávět dva příběhy, o věži a o dvou králích, kde si čtenář má spočítat náklady). V 16. kapitole vidíme toto téma ještě zřetelněji, podobenství o nepoctivém správci nám ukazuje, jak si člověk získává přátele pomocí nespravedlivého mamonu a Lukáč pokračuje statí o majetku, člověk nemůže sloužit dvěma pánům, Bohu a majetku… Další zajímavý svorník může tvořit literární zájem Lukáše o chudé. Známý rozdíl v kázání na hoře a na rovině v detailu "blahoslavení chudí/duchem" je krásně ilustrován na diskusi, proč že vlastně skončí boháč a lazar tam kde skončí? Je to proto, jak bychom jako ti správní evangelikální křesťané chtěli, že se skutečně jednalo o to, že boháč neprokázal milosrdenství Lazarovi a Lazar byl vlastně ten správný věřící a byl srdcem obrácený v Krista? To nám ale podobenství naneštěstí neříká. Pokud uchopíme podobenství jako celek a umístíme ho do tématu správné zacházení s majetkem, podobenství zbavíme ohrožujícího hrotu. Pokud ale podobenství uchopíme v souvislosti s tématem Ježíš Spasitel chudých a pokorných, příběh získává provokativní rysy a z posluchačů a exegetů se rázem stáváme farizeji, kteří mají problém se samospravedlností (viz verše 16-18). V jaké malé věci byl totiž věrný Lazar? A v jaké malé věci nebyl věrný boháč? (verš 10)…

2.3 Písma

Podívejme se nyní na intertextualitu v rámci kánonu NZ a dvou evangelií. Zajímavou spojnicí je příběh o vzkříšení Lazara v Janovi 11. Téma vzkříšení je něco, čím vrcholí poznámka Abrahama v podobenství (verš 31) a která je i kritickým komentářem Ježíše k farizejům. Je tato poznámka utroušena ze znalosti příběhu o vzkříšení Lazara? Co bylo dřív, vejce nebo slepice? Říká to Ježíš poté, co vzkřísil Lazara z mrtvých? Říká to jako prorok? Nebo je to důmyslná kompozice Lukáše, který zpracovává látku, kterou již zná z úst vyprávění očitých svědků? Pokud vyjdeme z tradiční datace evangelií, 70. léta pro Lukáše a 90. léta pro Jana, tak vyloučíme ovlivnění Lukáše Janem. Ale pokud se události staly v 30. letech, pak je jistě možné, že oba autoři zpracovávaly tytéž příběhy, tak proč ne? Další zajímavou spojnicí v kánonu NZ jsou peníze. Když promítneme tuto linii do celku vyprávění Lk-Sk, najdeme další texty jako je Sk 2,21-47, kde první křesťané prodávali svůj majetek a měli vše společné a rozdávali podle toho, jak kdo potřeboval a byli všemu lidu milí. Ve světle toho je podobenství o boháči a Lazarovi určitým varovným příběhem a povzbuzení na cestě víry. Majetek má sloužit společnému celku, ten, kdo má hodně (boháč) se má podělit s tím, kdo má málo (Lazar). Tato perspektiva maže dříve nastíněnou, zlý boháč a spravedlivý chudák, kde už není důraz na bohatý-chudý, ale zlý-spravedlivý. A co třeba příbeh o Ananiášovi a Safiře ze Sk 5? Nejednali Ananiáš a Safira v intencích boháče? Konec je podobně ostrý. Nekončí peklem, ale jen smrtí, ale stejně je hodně radikální.

3 žánr


Při určování žánru máme dvě hlavní možnosti, buď jde o podobenství, to je rozšířenější názor, a nebo jde o historický příběh.
Pro první možnost jsou renomované komentáře jako Word Biblical Commentary, z českých např. autoři poznámek Jeruzalémské Bible, autoři speciálních úvodů do NZ, např. Úvod do NZ, Tichý, totéž najdeme v nadpisu ČEP, stejný názor mají pomůcky typu Průvodce Biblí; NIV Bible companion a další. Pro tuto variantu svědčí i historický skutečnost, že se příběh vyprávěl v jiných kulturách (egyptské, židovské i řecké) a tam šlo o podobenství. Dává smysl, že Ježíš na toto známé podobenství vytvořil variantu.
Někteří jiní vykladači zastávají opačný názor, že jde o historický příběh. Argumentují tím, že příběh odkazuje na skutečné postavy, např. Lazar, Abraham. Pro tento názor např. Lukášovo evangelium, Gooding, str. 227; The New Testament, Recovery version, pozn. 19.1, str. 322
Tito autoři též argumentují, tak, že v podobenství nejde o přesný popis skutečnosti, ale o odkaz na tuto skutečnost, ale v tomto případě jde o samotnou skutečnost (např. peklo).
Osobně se přikláním k vykladačským tradicím, které považují text o boháčovi a Lazarovi za podobenství. Argumentaci v uvedených zdrojích, které jednoznačně odmítají, že nejde o podobenství nepovažuji za jasnou nebo logicky koherentní. Podobenství mi přijde dostatečně podobné jiným lukášovským podobenství (např. podobenství o nepoctivém správci ve stejné kapitole nebo podobenství o marnotratném synu v 15. kapitole... také mohlo jít o skutečný příběh, ale žánrově s ním pracujeme jako s podobenstvím) a stále mi přijde, že je rozdíl mezi historickým vyprávěním a tímto textem. Lukáš je konečně historik a v jeho evangeliu najdeme mnoho historického materiálu, od narození Ježíše až po jeho ukřižování, kde si autor dá velmi záležet, aby nám sdělil, že v tomto případě nešlo o podobenství, ale o historickou skutečnost.
Lazar sice mohla být historická postava, ale při interpretaci stejně vykladači (dokonce i ti, kdo považují text za historický příběh) používají Lazara symbolicky jako prototyp člověka, který je závislý, zatímco s boháčem pracují jako s nezávislým člověkem. Argumentace peklem jako historickým místem mi nepřijde také moc nápomocná. Ano, peklo (v tomto případě hádés a ne gehenna) věříme, že je skutečné místo, ale to ještě neznamená, že nejde o podobenství. Zkrátka zastánci identifikace žánru jako podobenství mi přijdou koherentnější v argumentaci a při interpretaci tato možnost dává větší smysl.

4 struktura

Možností členění je více, např. JB má toto:
19-22.23-26.27-31 zdá se podle tématu (život a smrt boháče a Lazara, život v Hádu, pokání bratrů). Nebo NA, ČSP a ČEP má souvislý text. Mrázek člení text takto: 19-21.22-24.27-31, z tohoto členění si beru určité poučení (rozdělení na dvě scény). Anglosaský NIV člení text podobně: 19-21.22-24.25-26.27-28.29.30.31 (toto členění nás upozorňuje na detail v druhé scéně: pozorně sleduje dialog na onom světě mezi boháčem a Abrahamem).
Text se zdá skládá ze dvou scén, jedna je na tomto světě a druhá je na onom světě.
Každá scéna rozvíjí vlastní děj a další témata. První scéna ukazuje kontrast mezi životem boháče a Lazara. Druhá scéna se odehrává na onom světě. Po uvedení scény následují tři řeči uvedené stejnou frází "Otče Abrahame".
1. 16,19-21 boháč a Lazar na tomto světě
Jak jsem naznačil ve schématu níže, verše 19 a 20 kontrastují život boháče a Lazara. Už z prosté délky textu vidíme určitou asymetrii, o boháči se toho dovídáme méně než o Lazarovi, o tom text mluví poněkud více osobně (utrpení, jméno). O boháči víme jen to, že je bohatý a že se nádherně a vybraně strojil každý den. Více detailů dávají jiné překlady a originální text (purpur a kment v 19 v KP), viz první část práce - text.
19 Byl jeden bohatý člověk, (anthrópos de tis én plousios)
nádherně (porfyran)
a vybraně (kai bysson)
se strojil (kai enedidousketo)
a den co den (kath' hémeran)
skvěle hodoval. (eufrainómenos lamprós)
20 U vrat jeho domu
lehával nějaký chudák,
jménem Lazar,
plný vředů,
21 a toužil nasytit se
aspoň tím,
co spadlo se stolu toho boháče;
dokonce přibíhali psi
a olizovali jeho vředy.
2. 16,22-31 boháč a Lazar na onom světě
16,22-23 pohřeb boháče a Lazara
22 I umřel ten chudák
a andělé ho přenesli k Abrahamovi;
zemřel i ten boháč
a byl pohřben.
23 A když v pekle pozdvihl v mukách oči,
uviděl v dáli Abrahama
a u něho Lazara.
3. 16,24-31 Otče Abrahame!
Zde jsem rozdělil rozhovor mezi boháčem a Abrahámem do třech řečí. Řeči lze vysledovat podle spojení řekl mu, výrazněji je to vidět v řeckém textu, kde je fráze "eipen de", jen jednou "legei de". Zajímalo mě také oslovení "Otče Abrahame", čímž jsou řeči třikrát uvedeny. Jiná možnost by byla členit dialog podle odpovědi Abrahama. Přišlo mi logické rozdělit text prvním způsobem, protože boháč je iniciátorem rozhovoru. Ve verši 23 boháč pozvedá oči a vidí Abrahama a Lazara a ve v. 24 zvolá (eipen): "Otče Abrahame...". Abraham odpovídá ve v 25 (eipen de). Boháč pokračuje ve v. 27 (eipen) a Abraham opět odpovídá ve v. 29 (legei), pak následuje poslední řeč, opět začíná boháč ve v. 30 (de eipen) a Abraham odpovídá ve v. 31 (eipen de). První řeč je podstatně delší, Abraham obšírně vysvětluje, proč není možné vyhovět žádosti boháče (1. není to fér, 2. propast). Druhá řeč je lakonicky stručná. Zdá se až, že boháč skočí do řeči Abrahamovi, protože začne třetí řeč: "ne tak Otče Abrahame, ve v. 30 "ho de eipen, ouchi, pater Abraham, all' hean...", fráze se změnila z "eipen de" na "ho de eipen". Abraham odpovídá ve v. 31 formálně stejně (eipen de), a tím zamítá žádost boháče ze dvou důvodů (1. mají Mojžíše a proroky (v druhé řeči v. 29) a 2. nebudou přesvědčeni ani kdyby viděli někoho zmrtvýchvstalého (v třetí řeči v. 31).
16,24-26 První řeč
24 Tu zvolal (eipen):
'Otče Abrahame (pater Abraham),
smiluj se nade mnou
a pošli Lazara,
ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě
a svlaží mé rty,
neboť se trápím v tomto plameni.'
25 Abraham řekl (eipen de Abraham):
'Synu (doslova dítě = teknon), vzpomeň si,
že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života,
a Lazarovi naopak všeho zlého.
Nyní on se raduje a ty trpíš.
26 A nad to vše je mezi námi a vámi veliká propast,
takže nikdo - i kdyby chtěl,
nemůže odtud k vám
ani překročit od vás k nám.'
16,27-29 Druhá řeč
27 Řekl (eipen de):
'Prosím tě tedy, otče,
pošli jej do mého rodného domu,
28 neboť mám pět bratrů,
ať je varuje,
aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.'
29 Ale Abraham mu odpověděl (legei de):
'Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!'
16,30-31 Třetí řeč
30 On řekl (ho de eipen) :
'Ne tak, otče Abrahame (pater Abraham),
ale přijde-li k nim někdo z mrtvých,
budou činit pokání.'
31 Řekl mu (eipen de):
'Neposlouchají-li
Mojžíše
a Proroky,
nedají se přesvědčit,
ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Phillipesony Phillipesony | E-mail | Web | 16. dubna 2018 v 19:02 | Reagovat

<a href=http://lastnewstoday.ru/pr/adult><img>http://lastnewstoday.ru/pr/adult/images/9068b248538e.jpg</img></a>

<a href=http://lastnewstoday.ru/pr/adult>баду знакомства</a>

Онлайн клуб знакомств с целью интимных встреч. Реальные знакомства для удовлетворения фантазий у тебя городе. Заглядывай - не пожалеешь!

круг вокруг сайт знакомств, знакомства лавпланет, знакомства ру войти, знакомства волжский, знакомства в алматы, открытые знакомства, сайт знакомств мулов, мульт знакомства, открыть знакомства, табор сайт знакомств регистрация моя страница, знакомства самара без, москва бесплатные знакомства для взрослых, знакомство mail моя страница, знакомства в мурманске, город знакомств регистрация, девушки ищущие знакомства, знакомства с обязательствами, знакомства май ру, знакомства маяк, хороший сайт знакомств бесплатно, тиндер знакомства моя страница, бесплатное знакомства мамбо, мулове сайт знакомств, мульт в кино выпуск 59 приятные знакомства,

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama