Prosinec 2011

Svobodný v Kristu

28. prosince 2011 v 13:50 | Grizly |  Biblická studia

Galatským, John Stott1
3, 23-29 Pod zákonem a v Kristu2
Bůh dal Abrahamovi slib a skrze Mojžíše Zákon a pak skrze Krista splnil slib, který se ve světle zákona ukázal jako nezbytný.3 Zákon odsuzuje hříšníka ke smrti, zatímco slib nabízí hříšníkovi ospravedlnění a věčný život. Každý člověk je buď vězněm zákona, protože čeká na naplnění slibu a nebo je již od zákona osvobozen, protože se stal dědicem slibu. Každý buď žije buď ve starém zákoně nebo v novém zákoně, buď odvozuje svoje náboženství od Mojžíše nebo od Krista, buď je pod zákonem nebo v Kristu. Je tragické, že mnozí tyto dvě kategorie oddělují: buď chtějí zdědit zaslíbení bez bolesti odsouzení hříchu zákonem nebo jdou k Mojžíšovi pro odsouzení zákonem a zůstávají v okovech zákona. Boží cesta je, abychom šli od zákona ke zkušenosti slibu, ke Kristu. Obě stádia jsou v tomto oddíle popsána, vv 23-24 popisují, jak to s námi vypadalo, když jsme byli pod zákonem a vv 25-29, jak to s námi vypadá, když jsme v Kristu.



Maria

17. prosince 2011 v 18:20 | Grizly |  Kázání
První část: Gabriel a Maria
1. Úvod: Bůh posílá Gabriela do Nazareta k Marii
26 Když byla Alžběta v šestém měsíci,
byl anděl Gabriel poslán od Boha
do Galilejského města,
které se jmenuje Nazaret,
27 k panně zasnoubené muži jménem Josef,
z rodu Davidova;
jméno té panny bylo Maria.

Minulý týden mluvil Larry o tom, že i když toho o Josefovi v Bibli moc nemáme, je pro nás Josef příkladem zbožného a spravedlivého jednání. Na tomto místě se dozvídáme, že Josef a Marie jsou zasnoubeni, ale ještě nejsou manželé. Nespí spolu před svatbou, to by bylo porušení Božího zákona a také společenské normy. Za to by Marii stihl trest smrti, jak je to dodnes v některých muslimských zemích. Proto chce Josef také těhotnou Marii poslat pryč, aby předešel tomuto krutému údělu. Tehdy to byla společenská norma, tak si skutečností, že Marie byla Panna, můžeme být jisti. Zároveň je to i Boží norma pro nás. Sex patří do manželství a je vyjádřením intimního spojení mezi mužem a ženou, jeho cílem jsou děti a potěšení manželů. Cílem sexu není nějaké povyražení nebo naplnění libida, ale sex je stvořen Bohem do manželství, o tom Bible mluví hodně jasně. Prozatím postačí povědět, že Marie byla jistě pannou, s mužem ještě nespala a to se nezměnilo do doby, než si vzala za muže Josefa, spravedlivého muže.
O Marii toho víme mnohem více než o Josefovi. V Novém zákoně máme dokonce šest Marií, ale zaměříme se jen na tu naši - matku Ježíše. Zde se dozvídáme, že je snoubenkou tesaře Josefa. Josef pochází z Davidova rodu a to mohlo podle některých svědků platit i pro Marii. V Bibli jsou hodně důležité rodokmeny a u Ježíše nemůžeme jinak, než rodokmen sledovat přes Jeho matku, protože jeho skutečným otcem není Josef, ale Duch Svatý. K narození Ježíše, které si o těchto vánocích a 4. adventním týdnu připomínáme a spolu prožíváme, se stalo v Betlémě na konci vlády Heroda Velikého. Marie je jedním z nejdůležitějších očitých svědků Ježíše. Pokud bereme vážně apoštoly a to jako křesťané bereme, měli bychom stejně vážně brát i Marii. Důvodem je skutečnost, že nikdo nebyl při Ježíšově narození blíže, než právě Marie. Ještě než se pustíme do samotného textu, chtěl bych říct, čeho bychom se jako křesťané měli vyvarovat v souvislosti s Marií. První extrém je mariánský kult. V jeho odmítnutí jsme jako protestanté udělali velký kus práce. Bible a apoštolové kladou jasný důraz na to, že lidé jsou hříšní a že sláva a uctívání náleží jen Bohu. Tedy Bohu Otci, Synu a Duchu Svatému. Nikdo jiný nemá být uctíván a oslavován. To musí zaznít jasně a jsem vděčný, že naše církev v tomto bodě nemá problém. Je tu ale také druhý extrém: a to je mariofobie. Tedy strach z Marie. A ten je v naší protestantské tradici tak silný, že raději o Marii nemluvíme vůbec nebo jen jako o nějakém apendixu narození Krista. Když poctivě prozkoumáme Písmo a podíváme se do Lukášova evangelia, pokud jsme skutečně poctiví, musíme připustit, že Lukáš projevuje o Marii podstatně větší zájem a v textu, který budeme za moment vykládat, nemá jen jakési druhořadé místo. Marie je kromě Boha, hlavní postavou. Z hlediska naší orthodoxie, tedy toho, čemu věříme, a to máme společné od prvních století jako křesťané všichni - věříme, že Ježíš, Boží Syn se narodil z Marie Panny. A z ranných vyznání víry je zřejmé, že Marie je Boho-rodice. Tedy z jejího klína se narodil Boží Syn. On se nestává Bohem až později, ale je Bohem vždy a když přichází do tohoto světa, narodí se nejen jako se rodí lidé, ale zároveň je plně Bohem, v maminčině klíně i když se narodí na tento svět jako dítě. Proto je zdravé učení o Marii důležitou součástí našeho přesvědčení. Z toho samozřejmě nevyplývá, že ji budeme stavět sochy nebo že se budeme modlit zdrávas maria, to v žádném případě, ale znamená to, že bychom neměli škrtat Marii v Bibli jenom proto, že naše pavlovské kořeny nás dovedly ke strachu z jakéhokoliv zmiňování žen a zvláště přední ženy a tou je beze sporu Matka Krista, Matka Božího Syna - Ježíše - Marie. Lukáš, lékař a historik, přítel apoštola Pavla, má na ženách vůbec velký zájem. Ze všech evangelií zmiňuje ženy nejčastěji. Vzhledem k tomu, že takový důraz nebyl vůbec populární, můžeme si být vcelku jisti, že pokud by to nebyla pravda a historická skutečnost, text o Marii by se do Bible nedostal. V tom jsou dějiny šovinismu kruté a dosvědčují, že byl pro umístění našeho textu, náležitý důvod. A sice - je to Matka Božího Syna. Vyhněme se proto předsudkům - mariánskému kultu i mariofobii a slyšme zvěst o této výjimečné ženě a především o Jejím Synu, Ježíši. Je velmi aktuální, zvláště v tomto krásném adventním čase.

Bible jasně zmiňuje návštěvu Marie u její sestřenice Alžběty. Na to se nyní podíváme podrobněji.