Hoden je Beránek Zj 5 I.

11. srpna 2011 v 12:28 | Grizly |  Kázání

Kázání na Skalce a v Řevnicích neděle 14.8.
paralelní texty: Dan 7,9-14


Úvod
Máte rádi kostlivce ve skříni? Tajemství z minulosti, která jsou dobře ukrytá a o kterých víte jen vy sami? Máte takové tajemství? O takových tajemstvích ví jen hodně málo lidí. Možná nejbližší příbuzní. Nebo je to nejbližší přítel. Nebo je to partner. Nebo to neví nikdo. Jen Bůh a vy. Než vás začnu hypnotizovat, abych to tajemství zjistil... (vtip) pustíme se spolu do jednoho tajemství, které je zapsáno v Bibli. Toto tajemství se ale netýká minulosti, ale týká se budoucnosti. Týká se našich dějin a dotýká se každého z nás.
Když se otevře v Bibli Zjevení, lidově řečeno Apokalypsa, normální reakce je strach. Na jednu stranu hodně lidí se bojí toho, co může tato zvláštní kniha ukázat. Tomuto strachu se říká eschatofobie. Na druhou stranu můžeme čelit opačnému jevu. Tomu se říká eschatomanie. Lidé jsou posedlí budoucími věcmi tak moc, že nevidí v Bibli nic jiného a nečtou knihu Zjevení jinak než jako výklad o budoucnosti. Pokud jde o samotnou knihu zjevení, docela dobrý obraz, který ukazuje na význam slov zjevení nebo apokalypsa je karetní hra. Je to jako kdybyste se podívali někomu do karet. Jen s tím rozdílem, že ten, kdo odtajňuje své karty je samotný Bůh.
Další normální lidská reakce při výkladu Zjevení je totální nezájem. Lidé mají pocit, že se jich nijak Boží slovo v této knize netýká. Mnohem dříve, než se jim podaří cokoliv zjistit nebo dojít k nějakému jasnému závěru, zabalí to. To je ale také špatný přístup. Kniha Zjevení je určená křesťanům a má nás povzbudit, zvláště v dobách zlých.
Tyto reakce v praxi znamenají, že tolik křesťanů raději knihu Zjevení vůbec nečte nebo z ní zná jen začátek a konec, ale prostředním kapitolám se vyhýbá. Nebo tuto knihu ze strachu úplně ignorují. Nebo čtou Bibli jako skandální předpověď budoucnosti bez rozlišování symbolického žánru. To jsou extrémní přístupy, kterým se pokusíme vyhnout.
Nyní několik slov ke knize a zvláště k našemu oddílu. Autorem Zjevení je apoštol Jan, který zapsal své vize na ostrově Patmos pravděpodobně v devadesátých letech prvního století. Tato vidění jsou povzbuzením pro křesťanskou církev, která prochází pronásledováním od pohanské společnosti. My sice nejsme v přesně stejné situaci jako prvotní církev, ale nemusí trvat dlouho a naše společnost změní pohled na to, co je normální. Najednou budou křesťané se svým nárokem na pravdu nepohodlní a nebude je v zájmu tolerance déle tolerovat. Stačí se podívat do Anglie nebo Ameriky, kde se o Kristu nesmí na veřejných místech jako je univerzita ani mluvit. Zároveň platí, že ani extrémní forma pronásledování nám není úplně neznámá. V mnoha zemích světa křesťané procházejí pronásledováním pro svou víru. Zápasí o svůj život každý den. Navíc většina z nás, pokud Krista následujeme, zápas o živou víru do určité míry zažíváme a určitým protivenstvím procházíme. Takže slova Janova vidění jsou určena právě nám.





Jan od 4. kapitoly má vidění, to v textu poznáme slovy "viděl, spatřil, uslyšel...". Tato vidění připomínají sen, ze kterého se nemůžeme probudit. Každý z nás asi zažil takový sen a víme, že logika ve snu neodpovídá úplně logice fyzikálních zákonů ve skutečnosti. To je důležité pro náš výklad. Tady zacházíme se symbolickým materiálem a ne vždy je jednoduché určit, co který konkrétní symbol znamená. Ale v hlavních rysech je vize jasná a srozumitelná. Pokud jde o detaily, můžeme se lišit, ale to nás nemusí trápit.

Předchozí kapitola našeho oddílu končí uctíváním Boha: čtyřiadvacet starců padne před trůnem Boha a uctívá Ho. Provolávají přitom: "Hoden jsi, Pane a Bože náš, přijmout slávu a úctu i moc, neboť jsi stvořil všechny věci, z Tvé vůle byly a byly stvořeny". To je velmi důležitý obraz uctívání, ke kterému se i v páté kapitole vrátíme v souvislosti s Beránkem.
Následující kapitola je pak postupné otevírání svitku a jeho šesti pečetí. Sedmá pečeť je otevřena až v osmé kapitole. Pečetě jsou otevírány postupně a první tři otevření pečetí znamená vycházení třech různých koňů. Ti přinášejí války, hladomor, smrt a pozdější pečetě znamenají další přírodní katastrofy. Konec šesté kapitoly ohlašuje Den hněvu, lidově řečeno, soudný den. Všichni lidé se bojí -co je ale zajímavé, nebojí se především přírodních katastrof, ale bojí se dvou bytostí. Boha a Beránka.
Když vnímáme Bibli v kontextu, je zřejmé, že Ježíš Kristus poprvé přichází jako Spasitel a umírá za nás na kříži. Podruhé ale přichází jako soudce na koni, jako velitel obrovské Boží armády, aby zničil své nepřátele. Kdo se skryje před Jeho hněvem? Kdo bude moci obstát před Beránkem? Beránek Boží, který snímá hříchy světa, Beránek zabitý na kříži se stává válečným Beránkem... jinou biblickou metaforou řekneme, stává se Lvem z Judy, který ničí Boží nepřátele.
Proto je nebezpečné omezit poselství evangelia jen na vágní zprávu o lásce a naději, protože základem této naděje je zničení zla. Základem lásky je vítězství Beránka na kříži nad zlem. Základem naší víry je předpoklad Boží spravedlnosti, která nezavírá před hříchem člověka a zlemoči a na konci dějin zlo zničí. Láska nespočívá ve vágní toleranci nebo nenásilí, ale v Božím rozhodném činu na kříži. Jan říká na jiném místě: "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný" (J 3,16). Ti, kdo přitakají Boží zvěsti, činí pokání a uvěří evangeliu, ti jsou zahrnuti do Boží milosti a přijati Bohem. Na ty, kdo se ale proti Bohu postaví, je uvalen spravedlivý Boží hněv a skončí na straně Božích nepřátel. A to nemůže dopadnout jinak než smrtí. A to nejen fyzickou, ale i duchovní, věčnou smrtí. Naopak ti, kdo nyní zakoušejí utrpení a jsou pro svou víru pronásledováni, ti jsou nazváni podle evangelií blahoslavenými.Ti, kdo Beránka uctívají a následují, ti přijmou život v jeho plnosti a radosti. Těm se otvírá Boží náruč a Boží přijetí. Ti mají budoucnost.
Teď když jsme načrtli základní rysy příběhu, můžeme postoupit k samotnému oddílu v 5. kapitole. Text si rozdělíme do třech menších částí podle původního výrazu "uviděl jsem", nebo chcete-li spatřil jsem; tyto výrazy jsou ve verších 5,1; 5,6 a 5,11. Můžeme si to představit jako filmové střihy. Záběr kamery se obrátí na novou scénu a jako diváci uvidíme následující vizi, obraz.
Třetí obraz je navíc akustický, v 11. verši je řečeno, viděl jsem a uslyšel jsem... všechny tři obrazy jsou ale proloženy voláním, navíc druhé vidění je proloženo písní.
Klíčovou otázkou, kterou vidění řeší je, "kdo je hoden otevřít tu knihu a rozlomit její pečetě?"


Zj 5,1-14 Kdo je hoden?

Nikdo není schopen otevřít ten svitek... 1-5
1 A v pravici toho,
který sedí na trůnu,
spatřil jsem
knihu úplně popsanou,
zapečetěnou sedmi pečetěmi.


Je na místě ptát se: je to kniha nebo spíše svitek? Jsou vykladači, kteří vykládají slovo kniha jako svitek. Naopak, jsou vykladači, kteří tvrdí, že se jedná o kodex, tedy knihu. Je pravda, že obě varianty mají něco do sebe. Originální text nám nepomůže, může znamenat jak svitek, tak kodex. Logičtější varianta je ale svitek, protože kodexy, knihy, byly na konci prvního století poměrně horkou novinkou, svitky byly daleko běžnější a Jan spíše předpokládal, že si představíme svitek než knihu. Svitek se dá postupně rozvíjet. Navíc odpovídá spíše představě závěti. Ve starověku se používal zapečetěný svitek jako poslední vůle, tedy závěť. Můžeme si tedy tento text představit jako určitý odkaz budoucím generacím. Zároveň je ale něčím mnohem důležitějším. Jako zajímavý poukaz bych uvedl jiné starozákonní místo z Ezechiele 2,9-10. Tu jsem viděl, hle, ruka vztažená ke mně a hle, v ní svitek knihy. Rozprostřel je přede mnou. Měl popsaný líc i rub a na něm byly zapsány žalozpěvy, lkání a bědování. Tedy velmi podobný obraz. Jan měl tento obraz velmi pravděpodobně před očima. Než ale zabředneme do technických detailů, je důležitější vyložit, co to znamená. Kniha či svitek je úplně popsaná, není jediné místo, které by nebylo popsáno. Jde ale také o obsah. Jde především o to, co je na svitku napsáno.
Zde je na místě ilustrace. Viděli jste film Božský Bruce? V jedné scéně se Bruce setkává s Bohem a ten mu ukazuje rozsáhlou kartotéku. V té jsou uvedeny všechny záznamy z jeho života. Nic není vynecháno. Chtěli byste, aby někdo viděl celý váš život jako na dlani? Každou jednotlivou skutečnost? Nejen vaše dobré skutky a úspěchy, ale také vaše stinná místa, za která se stydíme a jsou pohřbena dávno v minulosti za sedmero pečetěmi.
V Bibli mají knihy různé vlastnosti. Některé knihy jsou odpečetěné a některé knihy jsou zapečetěné. Kniha zjevení je nám např. odpečetěná, jinak bychom si ji nemohli přečíst a vykládat. Jiné knihy jsou zapečetěné. Např. Beránkova kniha života, kde jsou uvedena jména lidí, kteří jsou zapsáni na věčnost a kteří jsou spaseni.
V našem oddílu z páté kapitoly Zjevení může jít o zápis dějin lidstva. Tento svitek je zapečetěný a lidem nepřístupný. Stejně jako naše kartotéka života jeho událostí.
Mnoho lidí má pocit, že nikdo nevidí, co se kolem děje. Nikdo nevidí bezpráví a zlo. Mnoho lidí namítá, že Pán Bůh je slepý, nevidí události světa. Bible nás ujišťuje, že není slepý. Naopak, vidí a nejen to. Aktivně zasahuje do dějin člověka. Když Nohavica ve své písni nazývá Boha slepým Bohem, mýlí se. Bible nám jasně říká, že Bůh není ani slepý, ani hluchý. Ví o všem, o každém detailu lidských dějin i našich životů a nakonec bude všechny lidské skutky soudit. Bude soudit spravedlivě. Nikdo nebude moci Boha uplatit, jako se to děje v našem soudním systému. Není zkorumpovaný jako naši soudci. Nikdo nebude moci říci: vždyť mě nikdo neviděl, když jsem kradl. Nikdo mě neviděl, když jsem lhal. Nikdo to přeci neví. Jen já. Ale ví. Jak správně Nohavica v jiné písni uvádí, Pán Bůh ví i věci, které my na sebe už nevíme, nebo nechceme vědět. Zde je na místě vrátit se k úvodní otázce. Máte svá tajemství z minulosti? Víte o tom, že Pán Bůh o nich ví? Nic mu není utajeno.
Abych byl poctivý, musím namítnout. Počkej ale, neříkal jsi, že se týká Zjevení budoucnosti? Ano, to je pravda. Události, které se otevírají pečetěmi v 6. kapitole se týkají dějin lidstva, které mají nastat. Ale někteří vykladači tvrdí opak, události se týkají Izraelských dějin v době vlády Říma, tedy minulosti. Řím dobyl Jeruzalém a vyhnal z něj v polovině druhého století Židy. To dobře odpovídá událostem, které Ježíš předpověděl v evangeliích i ve Zjevení, tedy jsou to předpovědi událostí, které se staly po smrti jejich biblických autorů. Tedy jde o minulost. V širším biblickém kontextu nás Pán soudí na základě toho, co jsme udělali a na základě našich rozhodnutí (J 3,18n; J 15,2.4.6). V kontextu knihy Zjevení ukazuje Ježíš dobré i zlé skutky sedmi církvím. Např. ve 3. kapitole se píše: znám tvé skutky. Nejsi studený ani horký, jsi vlažný... jsi ubohý, politováníhodný, slepý, nahý... Takže Ježíš soudí na základě našich minulých skutků. Pátá kapitola se pak obrací více do budoucna a odhaluje Boží soud proti lidským dějinám.
Co dále Jan vidí? Na trůně sedí Hospodin. Ve starozákonním textu z Daniele 7,9 se uvádí, že na trůně sedí Věkovitý. Tedy věčný Bůh je ten, kdo soudí. Není to nějaký dědeček na obláčku, ale soudcem je samotný Stvořitel vesmíru, Pán dějin. Potom byly rozloženy trůny a usedl Věkovitý. Roucho měl bílé jako sníh a vlasy jeho hlavy čisté jako vlna, jeho trůn - plamen ohně, jeho kola - oheň hořící. Je vidět, že jde o velmi podobný literární žánr. Jde o snové vidění. Ve snu platí jiná logika a z hlediska naší reality všechny detaily nemusejí dávat smysl. Ale je jasné, že Bůh sedí na trůně a soudí.
Důležitá je ale otázka, která zajímá autora našeho textu Jana. Kdo je hoden vzít svitek a otevřít jeho pečetě?

2 Tu jsem uviděl
mocného anděla,
který vyhlásil velikým hlasem:
"Kdo je hoden otevřít tu knihu a rozlomit její pečetě?"
3 Ale nikdo
na nebi
ani na zemi
ani pod zemí
nemohl tu knihu otevřít
a podívat se do ní.


Tedy jednoduchá odpověď na tuto otázku je: nikdo. Nikdo není. Nikdo není hoden vzít svitek a přečíst jeho obsah. Tedy žádný člověk ani stvořená bytost, ani andělé. Ani archandělé. Nikdo není hoden otevřít svitek, který obsahuje informace o soudu nad lidskými dějinami.
Možná bychom si měli oddychnout. Měli bychom s velkou úlevou říci: Díky Bohu! Díky, že lidské dějiny budoucnosti nedrží v rukou Hitler. Nebo Stalin nebo nějaká diktátorská bytost. Možná trochu překvapivě pro některé z nás. Dějiny budoucnosti nedrží v rukou ani satan. Satan je jen stvořená bytost. Je to padlý archanděl, který je velmi mocný. Ale ani on nezná budoucnost. Budoucnost je pouze v Božích rukou.

4 Velmi jsem plakal,
že se nenašel nikdo,
kdo by byl hoden tu knihu otevřít
a podívat se do ní.

5 Ale jeden ze starců mi řekl:
"Neplač.
Hle, zvítězil lev z pokolení Judova,
potomek Davidův;
on otevře tu knihu sedmkrát zapečetěnou."


Tím, kdo rozvine svitek, je Ježíš. Lev z pokolení Juda. Potomek Davidův. Tedy není to nikdo jiný než Mesijáš. Vyvolený Ježíš Kristus. Ten, který se nazývá Beránkem zabitým, tomu také říkáme lev z Judy. Beránek odpovídá obrazu zvířete, které se obětuje. Beránek se obětoval za naše hříchy. Lev je tím, kdo žere kořist. Lev je obrazem soudu. Soudu nad lidským hříchem a dějinami. Beránek Boží - Lev z Judy - Ježíš otevírá svitek a vynáší rozsudek nad člověkem a jeho dějinami hříchu.


Beránek je hoden otevřít svitek... 6-10
Druhá vize opět začíná v originálním jazyce spatřil jsem, to je patrné i v češtině.
6 Vtom jsem spatřil,
že uprostřed mezi
trůnem
a těmi čtyřmi bytostmi
a starci
stojí Beránek,
ten obětovaný;
měl sedm rohů
a sedm očí,
což je sedmero duchů Božích vyslaných do celého světa.
7 Přistoupil k tomu,
který sedí na trůnu,
a přijal knihu
z jeho pravice.

8 A když tu knihu uchopil,
čtyři bytosti
a čtyřiadvacet starců
padlo na kolena před Beránkem;

V centru pozornosti stojí Beránek. Ten má sedm rohů a sedm očí. Sedm rohů odpovídá Boží všemohoucnosti a sedm očí Boží vševědoucnosti. Tedy Beránek není jen nějaká bytost s vysokým postavením. Ale je to nestvořená Bytost rovná Bohu. Ježíš není nějaký anděl s velikou mocí. Je samotným Bohem. Je Božím Synem, který je uctíván spolu s Otcem. Tedy v Božím díle spásy na kříži neumírá jen nějaký člověk nebo anděl. Ale skandální je, že na kříži umírá samotný Boží Syn! Tento Boží Syn vstává z mrtvých a teď přichází k trůnu. Na trůně sedí Jeho Otec, od kterého Beránek - Ježíš - přebírá svitek. Potom čtyři bytosti a čtyřiadvacet starců padnou na kolena před Beránkem.
Kdo všechno uctívá Beránka? Čtyřiadvacet starců může znamenat dvanáct apoštolů z nového zákona a dvanáct zástupců z dvanácti pokolení Izraele. Kdo významnější by to mohl být? Můžeme dodat, že čtyři bytosti mohou reprezentovat čtyři světové strany. Tedy jsou to zástupci andělů ze všech koutů země. Nebo to mohou být zástupci všech lidí na zemi. Tito všichni padnou před Bohem a Beránkem a uctívají je. V předchozí kapitole čtyřiadvacet starců padlo na kolena a uctívaly Boha na trůně (4,10-11). Nyní uctívají samotného Beránka. Dnes je rozšířeno mnoho bludů. Jeden blud je, že uctívání náleží jen Bohu Otci a ne Beránkovi. Ale to není pravda. Jak Otec, tak Syn je a má být od nás uctíván. Náš oddíl, který je Božím slovem nás vede k závěru, že každá bytost bude uctívat Ježíše Krista, Beránka zabitého. Ten má moc přijmout naše uctívání stejně jako Bůh Stvořitel, Jeho Otec.
Co dalšího Jan vidí?
každý měl loutnu
a zlatou nádobu
naplněnou vůní kadidla,
což jsou modlitby Božího lidu.

Jan vidí modlitby. Ty jsou symbolicky vyjádřeny vůní kadidla. Máme se modlit k Bohu prostřednictvím našeho Pána, Ježíše. Někdy se lidé ptají, jestli se mohou obracet v modlitbě přímo na Ježíše. Věřím, že to nejen není hřích, ale že je to na místě. Uctívání zahrnuje modlitbu. V díkuvzdáních i prosbách můžeme oslovovat nejen Otce, ale i Syna. Vždyť on je naším prostředníkem před Otcem. Uctívání a modlitba se zpěvem a hraním na nástroje patří k sobě. Když zpíváme Bohu chvály, máme uctívat Beránka - Ježíše Krista.
K modlitbám a uctívání se připojí i zpěv. Nová píseň symbolizuje nový začátek. Staré pominulo, hle, je tu všechno nové. To je naděje do budoucna. Beránek je hoden rozlomit pečetě svitku. On může rozlomit postupně všech sedm pečetí a přečíst a odhalit to, co je od věků skryto a to, co má v budoucnu nastat.
Co to ale znamená pro nás? Beránek je ten, kdo vidí naše životy. On je hoden vstoupit do naší minulosti a vidí to, co skrýváme. Ať už je to naše slabost, hřích, strach, ať už je to naše pokrytectví nebo lež, nebo je to smilstvo, krádež, vražda (přemýšlejme nad Desaterem - nebudeš dychtit, cti své rodiče, zachovávej Den odpočinku a Kázání na hoře - sexuální čistota, lakomství, závist...). Všechno to, co si myslíme, že nikdo nevidí. On také vidí, kam směřujeme a co s námi bude. Beránek zná nejenom budoucnost a přítomnost, ale vidí i do naší minulosti. Vždyť On je podstatou samotným Bohem, který soudí lidské dějiny. On ale není jen soudcem, ale je i tím, kdo je souzen. Je nejen proti nám, ale je i s námi a za nás. Je odsouzen proto, abychom my nemuseli zemřít. Zemřel proto, abychom my mohli žít. Je obětován za nás. On je ten, který snímá náš hřích. To ale od nás vyžaduje, abychom své hříchy vyznali a odevzdali mu je. Musíme před Bohem odkrýt svá tajemství a dovolit mu vstoupit do naší minulosti, do naší přítomnosti, do našich motivů a odhalit mu své srdce. On je toho hoden. Jenom On má tu moc nás uzdravit a napravit nás. On vykoupil svou krví všechny lidi ze všech kmenů, národů, ras...
V devátém verši čteme...
9 A zpívali novou píseň:
"Jsi hoden přijmout tu knihu
a rozlomit její pečetě,
protože jsi byl obětován,
svou krví jsi Bohu vykoupil lidi
ze všech kmenů, jazyků, národů a ras
10 a učinil je královským kněžstvem našeho Boha;
a ujmou se vlády nad zemí."

Co je naprosto neuvěřitelné je skutečnost, že nás Ježíš učiní dokonce královským kněžstvem našeho Boha. Kdo se Ježíši vydá a odevzdá mu svůj život, už není v Božích očích jeho nepřítelem, ale stává se jeho knězem. Už není rozdělení mezi laiky a klérem, ale každý se stává díky Ježíšově oběti královským knězem. Tak vysoké postavení nám Ježíš přiznává. Text nám dokonce říká, že budeme vládnout nad zemí. Tedy že ten, kdo se vydá Ježíšovi, ten s ním bude také kralovat na věčnosti. Zní to až opovážlivě. Ale říká to samotné Boží slovo.

pokračování v části Hoden je Beránek Zj 5 II.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama