Červenec 2011

Kázání o lásce Píseň Písní 8,6-7

8. července 2011 v 21:46 | Grizly

Kázání Skalka 10.7.2011, O lásce, Píseň Písní 8,6-7


Úvod
Dnešní doba slovo láska používá často. Zdá se, že když se káže nebo mluví o lásce, lidem to libě zní v uších. Ale chápeme pod slovem láska to samé? Myslí lidé ze světa to samé jako slova evangelia? V Bibli se mluví o lásce mnoho a často. Tři nejčastější texty jsou tyto. 1. Korintským 13. Římanům 12. A nakonec jeden krásný starozákonní. A to je text dnešního kázání: Píseň písní. A to žádná jiná kapitola než osmá. Než se do textu s chutí pustíme, dovolte mi několik poznámek.
Předchozí jmenované texty nesou punc Boží proměněné lásky. Láska je... tedy nejde o definici, ale spíše o to ukázat, jak se láska projevuje v praktickém životě. Když to rozvedu, Bible nám nedává jasnou definici toho, co je láska. Místo toho nám spíše naznačuje nebo ukazuje, jak láska vypadá. Jediná platná definice lásky je z textu, který jsme četli z Jana. Bůh je láska. Tedy Lásku stejně jako Boha nemůžeme definovat. Uniká naší snaze stáhnout si je na zem a jasně a zřetelně pojmenovat. Poslední věta z třinácté kapitoly říká Láska nikdy nezanikne. A to je něco, co se vymyká našemu myšlení. Láska je totiž věčná. Protože Bůh je věčný. Tedy když to zjednoduším, 1. Korintským 13 mluví v přídavných jménech. Jaká láska je. Používá jazyk konstatování láska je. Tedy nepoužívá příkazy, ale konstatuje. Něco podobného známe z desatera slov. Ten, kdo je Božím dítětem, ten, kdo je křesťan, ten se chová tak a tak... Je ale řeč o proměněné, Boží lásce. Tedy jde o následek jednání Ducha Božího. Naopak, Římanům 12 mluví o projevech, chování křesťanské lásky. Láska ať je bez přetvářky. Vroucně se navzájem milujte. Jsou to pokyny. Je to rozkazovací způsob. Pavel nám říká, jak máme jednat.
A aby to nebylo tak jednoduché, když přijdeme k našemu textu v Písni písní. Mluvíme jazykem poezie. Je to báseň, nebo lépe řečeno, píseň. Nepřikazujeme, ani nekonstatujeme, ale zpíváme. Žena zpívá, jaká láska je. Opět to není definice, ale žena zpívá o projevech lásky... láska je silná jako smrt... jazyk přirovnání.
Tento text je pro nás s Mirkou velmi důležitý. Provázel nás naším důležitým dnem, kdy jsme vydali životy jeden druhému. Tedy půjde o lásku v manželství. O lásku lidskou. Pojďme na to. Doufám, že se už těšíte.


Píseň Písní 8,6-7 Word biblical commentary

5. července 2011 v 19:15 | Grizzly |  Exegeze a práce se slovníkem

Poznámky a příprava ke kázání neděle 10.7.2011 Skalka
Píseň písní 8,6-7

Surové glosy a nápady... takové drobty... do neděle mám nad čím přemýšlet...

Silná jako smrt je láska

láska
  1. Boží láska, o tu zde nejde, protože Boží láska smrtí nekončí
  2. lidská láska, o tu zde jde, protože ta je silná jako smrt. Ta smrtí končí. Je to nekrásnější a nejsilnější na světě, ale stejně jako věci a my lidé světa končíme smrtí, láska mezi nimi smrtí končí. Láska je vztah. Láska není především emoce. Emoce jsou důležitou součástí vztahů. Ale láska je více než to. Láska je vztah mezi dvěma lidmi. Pokud smrt ukončí existenci jednoho z partnerů. Vztah ve světě mezi dvěma končí. Končí pak i láska. To je fakt. To není spekulace. O této skutečnosti se můžeme bolestivě přesvědčovat.

Boží láska ale smrtí nekončí. Kdyby končila smrtí, byli by věřící lidé chudáci stejně jako všichni lidé. Pavel v 1. Kor. 15 píše, že není-li vzkříšení mrtvých, je celá naše víra marná. Kdyby Boží láska k člověku končila lidskou smrtí, nic bychom neměli. Podstatné ale je to, že Boží láska je věčná. Boží láska nekončí. Protože jako Bůh je láska. Bůh je věčný. Tak i Boží láska, která je souvěčná s Bohem, je láska Boží věčná. Takže vztah mezi námi a Bohem nikdy nezanikne. Pokud máme vztah s Ježíšem v Duchu svatém, máme vztah s Trojjedinným Bohem. A tento vztah je věčný. Nedá se ničím zničit.

Lidské vztahy končí. Uvažme, jak málo stačí. Stačí se odstěhovat do jiné země. Kolikrát nemusíme ani cestovat do jiné země, stačí jiné město. Někdy stačí i jiná čtvrť ve městě a vztah je oslaben a oslabován a nakonec končí. Nemluvě o smrti.

Příklad: novinový článek o holčičce, který umřela rodičům na streptokoka. Její mozek začal boptnat až byl rozdrcen lebkou. Tahle strašlivá příhoda silně ilustruje, o co se jedná. Krásné na příběhu je, že navzdory tragické ztrátě dítěte rodiče dokázali darovat jejich dceru, aby zachránila další děti. Její srdíčko, ledviny a další části těla zachránily život pěti dalším lidem. Takže se zdá, že ani lidská láska smrtí nekončí a že i člověk je nadaný schopností dávat i po smrti. Ale lidská vztahová láska smrtí končí. Zdá se, že i rodiče či partneři cítí silnou náklonnost k milované bytosti a to i po smrti. Ale není to spíše sentiment nebo doznívající bolest než skutečná láska? Láska se projevuje na skutcích a ve vztahu. Není to převážně ani podstatně emoce. Smrt je nevyhnutelnou součástí našich životů. Nikomu z nás bych nepřál, abychom to museli pochopit skrze zkušenost, ale je to tak. Mezi námi jsou lidé, kterým umřeli rodiče. Mě zatím umřeli jen 4 prarodiče. Ale bolest ze ztráty je strašná.


To dobré ale je, že láska mezi lidmi je to nejkrásnější na světě. Je to ale jako všechny pozemské věci pomíjivé. Co ale není pomíjivé, je Boží láska. Ta je věčná a smrtí nekončí.

Kristus za nás zemřel a ukázal tím svou věčnou lásku k nám. (Ř 5,8)

Pozn. Tuhle část už mám zkritizovanou.
1. Říct běžnému posluchači, že lidská láska je smrtelná a Boží nesmrtelná je hodně abstraktní a navíc je těžké
přijmout, že smrtí partnera vztah k němu končí.. CO vzpomínky, silné pouto apod.?
2. Je to kontext pasáže? Metafora chce spíše ukázat na sílu lidské lásky než postavit proti sobě Boží a lidskou lásku...