Duben 2011

O vzkříšení

24. dubna 2011 v 21:45 | Grizly |  Kázání
Velikonoční kázání na Skalce Lk 23,44-24,12



V tomto týdnu si připomínáme poslední dny Ježíše z Nazaretu, které strávil na této zemi jako člověk, než byl ukřižován a poté třetího dne vzkříšen z mrtvých. Před čtrnácti dny nám Pavel vyložil předcházející text Lukášova evangelia z pohledu dvou odsouzenců na smrt. Ti trávili poslední okamžiky s Ježíšem na kříži, jeden si dobře uvědomil, že Ježíš není další falešný lidský mesijáš. Ježíš má moc změnit lidský osud. Druhý jím naopak pohrdl.
Když jsem v tomto týdnu přemýšlel nad významem velikonočního evangelia dnes, byl jsem v údivu. Když jsme v pondělí a ve středu stáli na ulici a četli text evangelia, přemýšlel jsem nad tím, jak tento příběh působí na lidi dnes. Uvědomil jsem si, že se v něčem doba vůbec nezměnila. Někteří jen prošli dál bez povšimnutí. Stejně jako za dob Ježíše. Tito lidé si v srdci mohou myslet: Je to jen další spasitel, který nám nabízí něco, co vůbec nechceme. Jiní si snad ze strachu zakrývali uši. Co kdyby v tomto příběhu mohlo být něco pravdivého? Co kdyby Ježíš měnil lidský život? Co kdybych to slyšel a musel čelit nároku evangelia? Co kdybych pak už nemohl žít jako doposud? Radši se schovám a nebudu poslouchat. Třetí skupina lidí reagovala v nenávisti. Výsměchem či urážkami tupili Ježíše a snažili se ho umlčet. Nakonec tato skupina zvítězila. Alespoň naoko: Ježíš umírá na kříži. Ale bylo to vítězství definitivní? Měla smrt moc nad Ježíšem? Jak víme z velikonočního příběhu, tak ne. Většina lidí ale žije v přesvědčení, že smrtí Ježíše vše skončilo. Římané, Saduceové, obyčejní lidé, Farizeové, alespoň většina z nich, měla za to, že Ježíš je mrtvý. Basta. Konec. Musí se žít dál. Dokonce Ježíšovi učedníci se nechali strhnout tímto přesvědčením. V očích těchto lidí Ježíš zklamal. Vždyť jim nedal to, co chtěli. Chtěli politickou a náboženskou svobodu. Tedy pro nás dnes to znamená, že očekáváme od Ježíše změnu vnějších okolností. Že se nám bude vždycky dařit dobře.
Ježíš ale nabízí svobodu lidského srdce. Většina lidí i dnes žije v tomto přesvědčení, že Ježíš nikdy z mrtvých nevstal nebo jeho oběť na kříži nemá vůbec žádný význam. Buď jeho tělo ukradli. A je jedno kdo a z jakých motivů. Klidně mimozemšťani. Udělají cokoliv, aby příběh evangelia zkreslili. Ať už ze strachu nebo z pohrdání nebo ze lhostejnosti. Jen aby se nepohodlné skutečnosti zbavili. Nebo dokonce vůbec neumřel. To je další populární mýtus. Nebo nikdy nebyl. Ale to je historicky neuvěřitelné.

Poslední skupina - ta, která se s Ježíšem setkala po jeho zmrtvýchvstání - reagovala na kříž vírou. I když byli zpočátku skeptičtí a nemohli uvěřit svým očím nebo svědectví druhých, nakonec vylezli ze své ulity a přijali realitu. Ježíš žije, nezůstal v hrobě.
Záleží jen na nás, ke které skupině těchto posluchačů se připojíme. V dnešním velikonočním zamyšlení se podíváme na reakce dalších lidí kolem Ježíše a na to, jak jim tyto velikonoce změnily život. Uvidíme liknavost a pomalost lidské reakce k víře, ale také neuvěřitelnou milost Boží, která jde za všechny hranice, dokonce až za tu nejzazší, hranici smrti. To vše z Boží lásky k člověku a touze člověka zachránit z jeho ospalosti a dosebezahleděnosti.
Nejprve se vraťme k Ježíšově smrti, o té jsme mluvili posledně, ale v tomto případě opakování rozhodně neuškodí. Sledujme příběh od 44. verše.




O Radosti (Jan 15)

22. dubna 2011 v 10:11 | Grizly |  Kázání

Kázání Jan 15,1-16 Řevnice a Zbraslav O Radosti v Kristu


Úvod
Je mi velkou ctí a potěšením smět dnes být mezi vámi a jsem moc rád, že jsme si mohli s bratrem Viktorem vyměnit kazatelny. Nejprve jsem nevěděl, o čem bych vlastně mohl kázat, ale pak jsem usoudil, že bude nejlepší kázat od srdce to, co je pro mě osobně poslední dobou nejdůležitější a modlit se, aby toto téma oslovilo některé z vás. Poslední dobou ve mně velmi silně rezonuje téma radosti v Kristu. Dovolte mi vám povědět jeden vtip o zvířátkách, který toto téma dobře ilustruje...

Vtip o zvířátkách
Jeden chlápek z města se rozhodl, že navštíví kamaráda ze studií, který teď má farmu někde v podhůří. Radostné setkání se neobešlo bez trochy whisky. Alkoholu navyklý měšťák se ráno probudil dříve a řekl si, že by se mohl postarat o snídani. O půl hodiny později sedí farmář v kuchyni, když vejde zvenku jeho přítel, zacákaný od hnoje a s unaveným, leč spokojeným výrazem ve tváři a kýblem čehosi bílého v ruce a povídá:
"Chtěl jsem Ti udělat radost a připravit snídani, tak jsem podojil krávu."
Na to farmář odvětí:
"No, to je hezký. Ale já nemám krávu, já mám býka."

Radost v Bibli?
Co je to radost? Co je to biblická radost? Je biblické se radovat navzdory nepříznivé situaci a utrpení? Jak se máme radovat a jak toho docílit? O to v dnešním kázání půjde.

Co si představíte, když se řekne radost? Snad pocit, když vyhraje váš oblíbený fotbalový či hokejový tým? Nebo máte radost, když najdete v ledničce chleba, který není shnilý? Nebo něco hlubšího, máme radost z dobrého přátelství. Maminka má velkou radost, že se jí narodí děťátko. A tatínek to jde samou radostí zapít do hospody? Jistě vás napadají i další věci. Nebo už čekáte, až přejdu k věci.

Ukážeme si ale úplně jiný kontext. V souvislosti s Velikonoci to bude kontext Biblický.



V Bibli je pojem radost použitý skoro 300x, ve starém zákoně nejvíce v Žalmech, Přísloví v knize Kazatel a u proroka Izajáše. V novém zákoně asi 100x, nejvíce v Lukášově evangeliu, ve Skutcích, v epištole Římanům, Korintským, jak známo, je to velké téma v epištole Filipským. Ale co nás překvapí, je to i téma u Jana. A to je něco, na co bych dnes chtěl upozornit. Nejčastěji je toto slovo obsaženo v 16. kapitole, tam je 6x radost a radovat se. Když se modlíme, Bůh nám dává, aby naše radost byla plná. V 15. kapitole je radost jen v 11. verši, ale hned 2x a to je místo, na které bych se chtěl s vámi dnes zaměřit. Tak jako v 16. kapitole, i v 15. kapitole Bůh dává radost a to radost v plnosti. Zdrojem této radosti je Bůh nebo chcete-li Ježíš Kristus.