Červenec 2010

Středověká filosofie III

13. července 2010 v 22:07 | Petr Šedý on Blažková |  Poznámky ze studia na UK HTF
philosophy


Tomáš Akvinský

rozpor s tradicí, rodinou, mění styl života, nejčastější výrok o něm je, že je kompilátor a hledá kompromisy... ani život, ani filosofie o ničem takovém nesvědčí...

1225(24..)-1274

třetí syn hraběte Neapolského s obrovským majetkem, první syn statky, druhý voják a třetí duchovní - je předurčen k církevní karieře; Monte Cassino: spojení statků - opatem benediktýnského řádu - rodina není proti tomu, aby se stal mnichem... má pečovat o pozemky... jsou proti tomu, aby se stal dominikánem...

vznikají dominikáni - a Tomáš se pro tento nový směr nadchnul, rodina naštvaná, je rodinou zatčen, vězněn, posílány ženské... nešlo to... rodina dává svolení.

Dominikáni prezentují nový pohled na svět - posun od platonismu k aristotelismu
dominikáni prezentují reformátorské prostředí 13. stol.
hlásá odpoutání se od majetku - nejen k návrat k evangelijní chudobě,
ale odpoutání se od půdy - mám na starosti spásu svou i svých bližních
musím žít mezi lidmi, ve městě a ne v klášteře -
mám hlásat radostnou zvěst, ne strach z Boha... ne děšení, ale těšení...


Středověká filosofie II

13. července 2010 v 21:53 | Petr Šedý on Blažková |  Poznámky ze studia na UK HTF

athens

Středověká filosofie II., Blažková, HTF, LS 2010

Dionýsios - ontologická diference, nad-dokonalý, nad-dobrý... Bůh. Bytí není sumou jsoucen.
Nekonečnost Bytí - překonává každou mez. Dynamické Bytí. Pohyb není kvantitativní zmenšování či zvětšování.
Distributivnost Bytí = Jak může Bůh stále ze sebe vyzařovat a zároveň být Jeden?
Existence 1. existence zde = Boží existence = Boží esence (Bůh nemůže nebýt)
Existence 2. existencialismus = spojení s člověkem = existence předchází esenci
Existence 3. Heidegger = vystavenost = vyvstávání
Bůh stojí mimo řadu čísel. On je zakladatel počitatelnosti. Člověk je počitatelný, číslo.
Bůh je všechno, ale nepatří do množství.

Jan Scotus Eurigena

překladatel Areopagita, je jím načichlý"
komentář k Janovu evangeliu
Scotus = i Ir... pocházel z Irska
810-877
i politik, takže se o něm něco ví:):
uprchl před loupeživými nájezdy Dánů, skončil na dvoře Karla Lysého,
pozván jako dvorní filosof
Karel Veliký chtěl vzdělávací systém pro kněží (praktické)
Karel Lysý chtěl teorii → překlad
Michael II. věnoval franskému kolegovi Karlovi spis Areopagity
zpřístupnil řecké myšlení
jediný filosof v době temna, ne plagiátor
dialektik kouzelník mudrc
nápady, které přiváděly Evropu k šílenství
prescholastické období

stoupenec racionalismus → vše uchopuje rozumem, logický řád, dotahuje do konce
myslí na základě křížového vztahu (Platón a Demokritos):
chceme-li pochopit jsoucí, musíme začít nejsoucím


Středověká filosofie I

13. července 2010 v 21:37 | Petr Šedý on Blažková |  Poznámky ze studia na UK HTF
Středověká filosofie I., Blažková
Literatura
Armstrong, Filosofie pozdní antiky, Oikumené 2002
De Libra, Středověká filosofie, Oikumené 2001
Heizmann, Středověká filosofie, Olomouc 2000
P. Floss, Architekti středověkého křesťanského myšlení, Vyšehrad 2004
Bondi, Filosofie sklonku antiky a křesťanského středověku, Okno 1993
Karfíková, Studie z patristiky a scholastiky I.,II. Oikumené 1997, 2003
Hošek R., Aurelius Augustinus - Říman, člověk, světec, Vyšehrad 2000
Svoboda K., Estetika sv. Augustina a její zdroje, Karolinum 2000
Boetius, Poslední Říman, Vyšehrad 1982
Benedikt z Nursie, Zvon 1991

filosofie


1. Úvod
  • řecko římské helenistické myšlení, křesťanství
  • "křesťané mluví o svých nekřesťanských spoluobčanech jako o
    "prasatech ze zahrad epikúrových' "
  • Proč?
    1. Epikureismus - poživačnost, hedonismus... obžerství, chlast a nezřízený sex... není to tak.
    2. E. je ideologie protivníků - státní filosofie
  • křesťanství zápasí o vlastní existenci a tolerovanost
  • epikurejec je římský vlastenec
  • nejranější kř. myslitelé se snaží eliminovat filosofii z kř. života, např. Tertulián: "co má Jeruzalém společného s Athénami? Co má křesťanství společného s filosofií?"
  • uvědomění, že filosofie je nutná k akademickému obstávání
  • Hyppolitos
  • Řehoř z Naziánu: "Teologie je řeč o logos, že X jakožto slovo je Bůh."
    Křesťanská řeč se stává centrem myšlení...
  • Augustin: "Musíme utvořit vlastní filosofický systém..."
  • filosofie se stává nástrojem zvládání teologie
  • Filón: víra je Boží dar pro Židy, filosofie je B. dar pro řeky


David a Urijáš v 2 Sam 11-12 II.

13. července 2010 v 16:13 | Petr Šedý |  Biblická studia
Batšeba 1


Pokračování druhé části exegese příběhu o Davidovi a Urijášovi

Teologický význam textu
Pokud jde o kapitolu 12 a další vývoj, jedná se o schema proroctví, naplnění.
Základní téma je hřích a jeho následky. David svým zločinem pohrdá Hospodinem. Činil, co je špatné v Jeho očích (12,9).13 Protože David nechal usmrtit Urijáše mečem, meč bude sužovat domácnost Davida - nikdy se nevyhne jeho domácnosti (12,10). Jak je to pravdivé v pozdějším vývoji rozděleného království. Toto prorocké schéma má zjevně dlouhodobé naplnění i v pozdějších generacích, ať už si pisatel Paralipomenon idealizuje Šalomouna jak chce. Paradoxně nebo jako protiklad, David ležel s ženou Urijáše tajně, Hospodin způsobí, že jeho synové budou s jeho ženami lehávat veřejně, to zřetelně ukazuje Abšalóm v Davidově harému (16,21).
Proroctví je též retrospektivní, verš 7 ukazuje zpět k Hospodinově pomazání Davida za krále prostřednictvím Samuele (1Sa 16,1-13). 14 Ve verši 8 zase připomíná manželství s Míkal a Davidovými dalšími ženami. Prorok vidí v násilí Davidových synů nebezpečí dynastické sukcese. Abšalóm stojí k Davidovi typologicky asi jako Abímelek ke Gideónovi. Prorok tímto vložením ukázal, že králové nejsou nesobečtí a zbožní mužové, navzdory prvotnímu zdání jejich gest se ukazuje, že jednají bezohledně a sebeslužebně. Prorok nicméně ukazuje, že dokonce i králové jsou zodpovědní vyšší autoritě. Žádný král, který pohrdá Hospodinem, si nemůže být jist svou pozicí.15
Zároveň kapitoly 10-12 mohou být vnímány jako zpráva o narození Šalomouna. To ale není záměrem širšího vyprávění. Vyvrcholením oddílu je jistě 12,7a ("Ten muž jsi Ty!"). Soudní podobenství a soudní výrok, Davidovo pokání a bdění a smrt dítěte jsou rozuzlením, zatímco narození dítěte je dodatek.16

Když odbočím ze samotného textu, z toho, jak je text koncipován - narativ přechází z veřejného triumfu (2 Sam 5-10) do osobního pathosu, který následuje (2 Sam 12-20) a z toho, jak je epizoda z Davidova života klíčově posazena do širšího děje nám může na mysl přijít úvaha nad inspirací Písma.
Bez útěku k jakémukoliv lacinému řešení o mechanické teorii inspirace17, autor pronikl velmi, velmi hluboko do zvláštního spletence bláznivosti, strachu a věrnosti, která je spojována v lidském životě. Příběh představuje více, než bychom chtěli vědět o Davidovi a mnohem více, než jsme schopni pochopit o nás samotných. Snad bychom raději nechali příběh nevyslovený. Davidovy paměti ale nemohou být "odnapsány", přestože se o to pisatel Paralipomenon (1 Pa 20,1-3) pokouší.18

Nicméně i dokonce v této epizodě můžeme vidět evangelium a zprávu o naději. Smrt nemá konečné vítězství, ale život vítězí. Navzdory smrti dítěte vzápětí po oznámení soudu, Šalomoun se narodí jako nový život. Ať už je příběh psán z ideologických důvodů nebo ne, pokud vycházíme z Písma jako celku, v rámci kanonické interpretace nám to nemusí tolik vadit. Už v oznámení soudu je předznamenáno láskyplné pokračování Hospodina s lidmi. Nevzdává to s námi, ale navzdory lidskému hříchu a naší prazvláštní nátuře, kterou můžeme tak detailně sledovat v Davidově životě, připravuje cestu. Cestu velmi spletitou, nechá Davidovi a jeho potomkům pořádně okusit pohár trpkosti, nicméně umožní pokračování a nápravu. Vždyť David je typologicky Mesijáš, který má skrze jeho dědičnou linii přijít. A to i navzdory tomuto výraznému klopýtnutí. Hospodinovy plány jsou neotřesitelné a žádný lidský hřích je nemůže zničit.

Ale jak dodává Mc Carter, nesmíme zapomenout na kontext celého příběhu. Přestože Davidův hřích byl smířen smrtí dítěte (to by dobře mohlo předznamenávat a prorocky předjímat novozákonní Mesijášovo univerzální vykoupení člověka nebo přinejmenším prorockou literaturu Izajáše), hanba kapitol 11-12 zůstává jako trvalé útočiště pro potíže a meč. Možná z kritického zamyšlení nad povinností autora knih Samuelových přidat dodatek19 (12,24-25) o Šalomounově početí a pozdějším narození a vytvořit již zmíněnou legitimizaci davidovsko-šalomounské linie králů, nám vyvstává, co je skutečně záměrem vypravěče. Neměli bychom proto tento spodní tón lásky Hospodinovy v tomto textu tak zveličovat nad prosté pozorování, jak obrovské a zásadní následky lidský hřích a zvláště zločin krále Davida měl pro budoucnost.


David a Urijáš v 2 Sam 11-12 I.

13. července 2010 v 16:10 | Petr Šedý |  Biblická studia
David a Urijáš v 2 Sam 11-12

David


Seminární práce k předmětu
Exegese SZ, LS, Dr. Beneš

použitá literatura
  1. Bruegemann, First and Second Samuel, Interpretation (A Bible Commentary for Teaching and Preaching), Louisville, Kentucky, John Knox, 1990 (dále jen Brueggemann)
  1. Výklady ke SZ 2, Jozue až Ester, Kostelní Vydří, Karmelitánské nakl., 1996, (dále jen Výklady)
  2. International Critical Commentary (A Critical and Exegetical Commentary on the Books of Samuel), Smith, Edinburgh, T&T Clark, 1992
    (dále jen ICC)
  3. Anchor Bible (A New Translation with Introduction, Notes and Commentary), Mc Carter, Kyle, Garden City, New York, Doubleday, 1976 (dále jen AB)
  4. Word Biblical Commentary (Volume 11, 2 Samuel), Anderson, Dallas, Word Books, 1989 (dále jen WBC)
  5. (dále jen Finkelstein)
  6. Finkelstein, Silberman, David a Šalomoun, Vyšehrad, 2010

    Osnova
  1. Úvod - cíl práce
  2. Text
    1. Davidův pád
    2. Davidovo pokání
    3. Pokoření Amónovců
  3. Prameny
  4. Literární žánr
  5. Zasazení a historické pozadí
  6. Teologický význam textu
  7. Postava Batšeby
  8. Postava Urijáše
  9. Postava Davida
  10. Postava Nátana
  11. Důležité momenty a přínosy pro kázán
  12. Závěr
Úvod - cíl práce
V této krátké práci bych se chtěl kriticky zamyslet nad plastičností postavy krále Davida v narativním vyprávěním krátkého úseku knihy 2. Samuelovy 11-12. Chtěl bych zhodnotit chování postav z hlediska biblického narativu a ukázat přínos několika zvolených komentářů a biblických pomůcek pro interpretaci oddílu. Také bych chtěl vyzdvihnout několik důležitých momentů pro přípravu kázání na tento text.