Příběh Abrahama II

Sobota v 19:45 | Grizly |  Kázání
Milí Kristovi přátelé,
Dnes pokračujeme v naší sérii výkladů listu Židům 11. kapitoly. Nejprve malé shrnutí… Mluvili jsme již o víře jako takové. Připomenu slovy kralických první verš, který nám staví před oči stále znovu, co je to biblická víra - "víra pak jest nadějných věcí podstata a důvod neviditelných."

Dnes rozvineme druhou část našeho eposu o Abrahamovi. Dnes se v našem textu už podruhé setkáváme s formulací "Abraham věřil, a proto"… (narazili jsme na tuto formulaci již posledně ve verši 8 a teď znovu dnes ve v. 17). To nám chce říct, že je to záložka, kde bychom měli pokračovat v našem textu. A právě proto dnes pokračuji 17. veršem. A zároveň nám to chce říct i něco velmi důležitého…
Bavíme se tu o důsledcích víry, tedy o tom, jak se Abrahamovská víra projevuje v praxi…
Posledně jsme mluvili o tom, že Abrahamovská víra se projevila poslušností Božího povolání, způsobem jeho života a nadějí do budoucna.

Dnes budeme mluvit o jedné z nejvíc kontraverzních otázek náboženství obecně a každopádně biblické víry - o oběti. Z pohledu našeho textu rozvineme do šíře a více do hloubky verš 4. Písmáci jistě zajásají. A ti ostatní dnes jistě zpozorní, protože téma oběť jistě je zajímavé téma. Jen vás upozorňuji, že pokud špatně slyšíte, je teprve 10h, tedy pokud jste slyšeli oběd, ještě není čas na jídlo. V prvním kázání v této sérii jsem mluvil o Ábelovské a Kainovské oběti. Tehdy jste mnozí museli být zklamaní, že jsem o obětech nemluvil více. Dnes mi to text sám vrací, neboť je to tématem dnešního kázání a vykládaného textu.

Podíváme se dnes jen na tři verše, které jsou ale tak hutné, že nám to bude věřím k duchovnímu obědu stačit. Jsou to verše 17-19 v 11. kapitole Židům.

  • 17Abraham věřil, a proto šel obětovat Izáka, když byl podroben zkoušce. Svého jediného syna byl hotov obětovat, ačkoli se mu dostalo zaslíbení a bylo mu řečeno:
  • 18'Z Izáka bude pocházet tvé potomstvo.'
  • 19Počítal s tím, že Bůh je mocen vzkřísit i mrtvé. Proto dostal Izáka zpět jako předobraz budoucího vzkříšení.

Kdybych měl shrnout kázání do jediné věty a myšlenky, kterou budeme v různých obměnách přemýtat, a pokud máte problémy s pozorností, napište si toto: Abrahamovská víra se projevuje schopností člověka obětovat to nejdražší, třeba i Boží požehnání nebo Boží zaslíbení, pro Boha samotného.

NZ text odkazuje samozřejmě ke čtené SZ předloze z Gen 22,1-19. Kdybych vás chtěl nyní probudit z podřimování, řekl bych, že po této silné epizodě v životě Abrahama a jeho syna, Sáru trefil šlak. Pro ty z vás, kteří nemáte rádi expresivní vyjádření, jen doplním, že je faktem to, že ve 23. kapitole Genesis následuje perikopa o smrti a pohřbu Sáry. Možná a teď opravdu jen spekuluji, toho bylo na Sáru už příliš mnoho. Nejen to, že ji Abraham přenechal faraonovi v Egyptě, nejen to, že měl na její přání dítě s Hagarou, které pak zapudil, ale teď ji po mnoha zkouškách málem připravil svým jednáním o život jejího jediného syna - Izáka. Ano, život je někdy krutý a někdy před nás staví zkoušky tak silné, že by z toho jeden dostal infarkt.
SZ předloha je příběh tak silný a kontroverzní, že bychom si jej někteří přáli z Bible vyškrtnout a je námětem mnoha diskusí s hledači i mezi věřícími lidmi. Odkazuji tady na rozhovor Písmáka Davida Beni a kazatele Daniele Kvasničky, který byl nedávno zveřejněný, kde se právě násilím v Bibli a touto perikopou zabývají. Proto vás znovu upozorňuji, že nyní nevykládám onen SZ příběh, k tomu se dostanu snad jindy, ale jeho NZ interpretaci z knihy Židům, která nám může snad přijít ještě horší a kontraverznější.

Vždyť tvrdí, že Abraham obětoval svého syna, i když jej vlastně neobětoval. Pokud čtete Bibli, víte, že ve SZ příběhu Bůh zkoušel Abrahama, jeho víru a poslušnost, a když viděl, že je hotov, že je ochoten obětovat, tak poskytl berana místo syna. Vždyť Bůh po lidských obětech netouží. Proto židovští vykladači nenazývají SZ perikopu obětování syna, ale svázání syna. My křesťané si řekneme, paráda, symbolicky beran zastupuje Krista. A jsme doma.
Vy kteří trochu sledujete Bibli nebo trochu znáte překlady v tuto chvíli trochu zaprskáte. Kdybych byl na vašem místě, asi bych se teď ozval a řekl bych: hele, hele, kazateli… uber páru… vždyť v ekumenickém překladu se píše že byl hotov obětovat, tedy že neobětoval… Charismatici s 21kama již při letmém čtení řeknou, že to tam skutečně je a potvrdí to i stará škola, vyznavači KP i nová škola a vyznavači ČSP potvrdí, že to tak asi bude, protože je to doslovně psáno i v originále. Já jen doplním, že jak v anglických překladech, tak v původním textu v řečtině je to tak doslovně zapsáno. Tedy ekumenka již interpretuje NZ text tak, aby nerozporoval SZ příběh. Svoji úvahu o přesnosti překladů uzavřu citací z parafráze, která zajímavým způsobem ošetřuje naše čtené místo ze 17.-19. verše:
"Bůh vznesl na Abrahama neuvěřitelný požadavek: přál si, aby obětoval svého jednorozeného syna Izáka, se kterým bylo spojeno zaslíbení o rozmnožení lidu. Abraham se k tomu poslušně rozhodl v přesvědčení, že Bůh má moc vzkřísit i mrtvého. Proto mu Bůh Izáka vrátil jako obraz budoucího vzkříšení."

Dnešní biblické zamyšlení rozvineme pomocí třech pozorování, které vztáhneme na náš život:
Za prvé, Abrahamova víra počítala s obětí toho nejcennějšího. Za druhé, Abrahamovská víra je schopná se vzdát i dobrých věcí pro ty nejlepší - jinými slovy, Abraham se vzdal Božího zaslíbení pro Boha samotného. A za třetí, Abrahamovská víra a oběť je předobrazem té Kristovy oběti na kříži.

Pojďme s chutí na to první. 17. verš nám v českém studijním překladu říká toto:
"Vírou Abraham obětoval Izáka., když byl zkoušen;"
Abraham byl zkoušen samotným Bohem. Z Bible ale víme, že Bůh nikoho nepokouší. Pokušitelem je ďábel, ne Bůh. Přesto Bůh někdy zkouší naši víru. Co s tímto zdánlivým protimluvem? Pokouší nebo nepokouší Bůh člověka? Když tento zdánlivý rozpor vyhrotím, položili bychom si otázku: je Bůh zlomyslný a touží po našem selhání? Když člověk prochází krizí víry, může si právě tohle myslet. Když člověk odpadá od víry v Boha, zpochybňuje zpravidla dvě věci: za prvé, Boží existenci. Za druhé, to, že Bůh je dobrý. V různých obměnách to pozoruji v pastoračních rozhovorech, které s lidmi vedu. Co pro nás v tuto chvíli může být povzbudivé, je právě Abraham. Než ale dojdeme k povzbuzení, je třeba si něco nejprve uvědomit. Abraham byl duchovně na výši. Byl zbudovaný ve víře. Tato zkouška nebyla tím prvním, co na něj Bůh poslal. Celý jeho život byla příprava na tento strmý výšlap na strmou horu. Tedy Abraham byl na tento skok víry připraven. Oběť toho nejcennějšího co máme není záležitostí pro zelenáče. Když to řeknu bez obalu: většina lidí na tuto zkoušku není připravená. Pokud znáte film Matrix, parafrázoval bych to takto: většina lidí na odpojení z Matrixu není připravená, a proto to nezvládne. Většina z nás nejsme duchovně Abrahamy, proto nás ani Bůh takto netestuje. Většinou zápasíme s pokušením.
Ať už v primitivní podobě přicházejí svody našich žádostí. A nebo v duchovní rovině přichází pokušení v podobě pýchy. Proč to říkám? Většina z nás neprochází zkouškami od Boha, protože jsme k tomu ještě nedozráli. Je zahanbující, že drtivou většinu času nám vezmou pokušení od ďábla nebo od naší staré přirozenosti, že nemáme vůbec čas se zabývat tím, čím procházel Abraham. Zkrátka celý život se můžeš plácat v pokušení, hříchu a žádostech a nikdy nezažiješ to, co zažil Abraham. Jinými slovy, Bůh nezkouší nezkušené. Tedy pokud pochybuješ o Bohu a o Jeho dobrotě, je to nejspíše tak, že to není od Boha a Bůh tě takto nepokouší, ale jsi to buď ty nebo ten zlý.
Tato Abrahamova zkouška byla jakýmsi duchovním vrcholkem jeho života. Byla dovršením, zkouškou dospělosti Abrahamovy víry. Nebyl by ji zvládl, kdyby předtím neopustil zemi svého otce a svého druhého syna Izmaela. Nebyl by ji zvládl, kdyby ho po mnoho let Bůh nevodil ve víře v zaslíbení. Nyní bylo na čase přezkoumat tuto důvěru ještě jednou. Stojí Abrahamova víra na víře v zaslíbení nebo čistě na víře v Boha?
Když jsme příběh vyložili symbolicky - nejde nám tu o lidskou oběť, ale o poslušnost Bohu v čase zkoušky, uzavřeme to odkazem do Nového zákona. 1. Korintským 10,13 říká jasně:
13Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.
Pán Bůh zná srdce každého člověka a ví, nakolik nás může vyzkoušet. Je možné, že nikdy žádnou zkoušku jako Abraham nezažiješ, protože na ni prostě nejsi připravený. Jsou ale chvíle v životě, kdy si s námi Bůh nalije pohár čistého vína a vyzkouší, co v nás je. Nedělá to proto, aby nás zničil, ale protože ví, že z této zkoušky vyjde něco dobrého. Známý verš z Římanům 8,28 říká následující.
28Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.
Nemusíme se tedy bát, že by nás Bůh zkoušel v nezvladatelné míře. Bůh z nás chce vytesat to nejlepší a jeho záměry jsou vždy z hlediska cíle a výsledku dobré.

Tedy za prvé, Abrahamovská víra počítá s obětí toho nejcennějšího, aby získala Boha samotného.

Za druhé, Abrahamovská víra je ochotna vzdát se něčeho velmi cenného pro Boha. Abraham se byl ochotný vzdát Izáka pro Boha samotného. Je to neuvěřitelné, protože je to Izák, dlouho očekávaný syn, který reprezentoval Abrahamovu a Sářinu naději. Izák byl nadějí lidstva. Byl požehnáním všech. S ním byla spojena budoucnost rodu.

Tedy taková zkouška neměla v životě Abrahama obdoby. A troufl bych si říct, že jde o příběh, který kromě Kristovy oběti na kříži nemá v Bibli obdoby. Když odmyslím v tuto chvíli rozměr náboženského násilí v Bibli a rozměr Izákovy poslušnosti, Abraham se vzdal něčeho velmi cenného, aby získal něco lepšího. Jak se to říká a myslím, že je to pravda:
Věci dobré jsou překážkou věcí nejlepších. Na tomto místě se musíme každý z nás ptát Božího Ducha, co je ta věc, která překáží mému vztahu s Bohem? Pokud je to na vás moc složité, můžete si položit jinou otázku: jsi věřící proto, že ti Bůh žehná? Byl bys věřící, i kdyby od tebe Bůh odňal své požehnání? Věříš Bohu kvůli požehnání nebo kvůli Bohu samému?

A konečně za třetí Abrahamovská víra je předobrazem té Kristovy oběti na kříži.
Nevidíme tu ve víře v Krista zřejmou paralelu s příběhem Ježíše Nazaretského?
16Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Zde bych podtrhl jeden důležitý rozměr. O víře Abrahama jsme už mluvili. Abraham tu jedná jako otec. Abraham je dokonce, a to pro nás věřím může být silné kafe, prototypem Božího jednání. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna. Také Abraham obstojí ve zkoušce a Bohu nabídne to nejcennější co má.

Na našem dnešním textu, možná ještě lépe a jasněji než na ostatních mini-epizodách z 11. kapitoly, vidíme evangelium - dobrou zprávu o Ježíši Kristu. Na Izákovi vidíme typ Syna, stejně jako na Abrahamovi vidíme typ Otce. Pokud to není jasné: Abraham je obrazem Boha Otce. Izák je tu zase obrazem Krista.

Příště se od tohoto momentu odpíchneme. Podíváme se na postavu Izáka od verše 20 a uvidíme další epizody víry zapsané v 11. kapitole Židům.

Když si to celé shrneme, za prvé, Abrahamovská víra počítá s obětí toho nejcennějšího v našem životě. Není to fanatická víra džihádistů, ale je to mnohem víc osobní důvěra, která se za druhé vzdává požehnání a budoucnosti, aby získala samotného Boha.

Je to tedy Abrahamovská víra, která vymění požehnání, věc jistě dobrou, za Boží náruč samotnou. A nakonec, za třetí, je to Abrahamovská víra, která je obrazem té Kristovy oběti na kříži.
Modleme se:
Milovaný Otče. Nejsme připraveni na zkoušku, která potkala Abrahama. Mnohem spíše se pachtíme ve hříších těla, duše i ducha. Proto Tě prosíme, abys nám pomohl procitnout z našeho duchovního podřimování a připravil nás na zkoušky života, které prověří, co jsi do nás ze své lásky vložil Ty sám. Děkujeme ti především za tvého milovaného Syna Ježíše, který se pro nás obětoval, abychom nemuseli zemřít, ale směli jsme vstát ze smrti hříchu. Děkujeme ti za všechno dobré, co jsi vykonal. Dej, ať je naše víra den ze dne silnější a projevuje se v lásce lidem kolem nás. Dej, až nastane zkouška nejtěžší, ať obstojíme.

Amen.
 

Další články


Kam dál

Reklama